Madona pro klášterní zahradu

V klášterní zahradě, v břehu nad rybníkem, zůstala z doby Ústavu sv. Josefa tzv. lurdská jeskyňka či spíše to, co z ní zbylo. Mezi kameny jejího zdiva byly pro ozdobu vsazeny jako „drahokamy“ kusy barevného surového skla – odpad z krásenské sklářské huti.  Z dnešního pohledu záležitost poněkud kýčovitá, ale v té době si lidé tímto materiálem zdobili i skalky na svých zahrádkách.

Vloni v květnu se po mnoha a mnoha letech konala u tehdy ještě zanedbané jeskyňky májová pobožnost, a to na závěr našeho Matičního dne  – společensko-osvětové akce, kterou náš spolek vlastně zahájil svou veřejnou činnost. Díky naší obci a dotaci ministerstva zemědělství je už zase po stavební stránce kaplička jako nová. Viz.: ZDE

A je už připravena i nová socha P. Marie, přivezli ji naši farníci z pouti do Medžugorje. Šaty má v trinitářských barvách, bude se tam do klášterní zahrady hodit. Není to ani „lurdská“ ani „zašovská“ P. Maria, ale taková „všeobecná“  – a tak to má být. Panna Maria je přece jen jedna.

První návrhy na využití klášterních budov

Koncem roku 2015 byla z rozhodnutí ZO ustanovena pracovní skupina, která měla nalézt vhodné využití pozemků a budov areálu bývalého zašovského kláštera. 

Skupina se měla scházet ve složení: Bc. Jiljí Kubrický, Ing. Anna Mikošková a všichni další členové ZO, kteří budou mít prostor se schůzek účastnit, dále Mgr. Taťána Daňková, Ing. Rajnochová, Stanislava Prasličáková, Ing. Ondřej Neuman (MAS Rožnovsko), Mgr. Jiří Polášek, Josef Krůpa.

Na posledním, čtvrtém společném setkání 2. 8. 2016 bylo přijato pracovní skupinou toto usnesení a doporučení pro zastupitelstvo:

V červené budově školy vybudovat komunitní dům seniorů. Tuto budovu řešit samostatně.  Protože není památkově chráněna je možno s pracemi začít ihned.

Klášter – nevyhlašovat architektonickou soutěž, držet se návrhu Josefa Krůpy s eventuální možností zapracování jeho návrhu do zadávacích podmínek soutěže, Architekt by mohl dostat zadání zpracovat pouze dílčí část.

Nejprve se zastupitelstvo musí shodnout na tom, co v budovách chceme, pak se rozhodne, zda se vyhlásí soutěž nebo jen zadá studie.

Josef Krůpa (pozdější předseda Matice zašovské) již dříve zaslal starostovi a dalším členům skupiny svou mnohostránkovou teoretickou úvahu o možném využití klášterního areálu a následně i konkrétní a obsáhle okomentovaný návrh nového využití jednotlivých budov a pater, zde již i s příslušnými náčrtky řešení. Tyto své návrhy členům skupiny představil a vysvětlil a na základě toho pak bylo přijato výše citované usnesení.

Následně projektant Jiří Šimčík (později rovněž člen a jednatel Matice) jeho laické návrhy odborně přepracoval a veřejně prezentoval na zasedání zastupitelstva obce 6. 9. 2016.

Níže jako dokument doby a kontinuity názorů Matice zašovské ohledně využití objektů trinitářského kláštera v Zašové obě Krůpovy „pracovní studie“ zveřejňujeme. Navzdory svému laickému zpracování doposud díky názornosti a obsáhlému komentáři dobře objasňují jak hlavní ideu, tak i konkrétní řešení nového využití jednotlivých budov.

Koncepce řešení podle J. Krůpy představuje doposud jediný ucelený pohled  na problematiku revitalizace kláštera:  1) obecná úvaha 2) konkrétní využití

Klášter – vize 13.6.2016

Návrh řešení 21.7.2016

Studie řešení historické budovy kláštera (zjednodušená verze) – zpracoval na základě podkladů J. Krůpy projektant Jiří Šimčík:

KLÁŠTER_STUDIE VYUŽITELNOSTI 1NP

KLÁŠTER_STUDIE VYUŽITELNOSTI 2NP

KLÁŠTER_STUDIE VYUŽITELNOSTI 3NP (1)

 

Zašová, Matiční pouť ve fotogaleri webu člověk a víra

15. dubna  se uskutečnila nejvýznamnější akce prvého roku veřejné činnosti našeho spolku – Společná pouť zástupců všech moravských matic. Jejich přehled je zde:

Matice velehradská – založená 1862, činnost obnovena 2006

Matice svatohostýnská – založena 1895, činnost obnovena 1992

Matice cyrilometodějská – založena 1900, činnost obnovena 1990

Matice radhošťská – založena 1905, činnost obnovena 1994

Matice svatokopecká – založena 1923, činnost obnovena 1991

Matice svatoantonínská – založena 1947, činnost obnovena 1997

Matice zašovská – založena 1946, nově založena 2016 (registrace 2017)

S poutníky Matice svatoantonínské připutoval i jeden z fotografů zapojených do projektu Člověk a víra – Vojtěch Pospíšil. Jeho fotografie ze zašovské pouti naleznete ZDE 

Fotografie Svatopluka Nepaly z téže akce:

Na obr.  předseda Matice Radhošťské Drahomír Strnadel, který reprezentoval svou matici ve valašském kroji  a dokonce zpěvem a hrou na fujaru. 

 

 

Papež František bydlí „u trinitářů“

O současném papeži je známo, že se odmítl přestěhovat do tradiční papežské rezidence, ale zůstal nadále bydlet v Domě sv. Marty – ve vatikánském „hotelu“ kde byl i s ostatními kardinály ubytován už v době papežské volby. V červenci 2017 vyšel na webu Rádia Vatikán zajímavý článek, ze kterého vyplývá, že tento současný domov papeže Františka má trinitářskou historii.  Článek přetiskujeme ve zkrácené podobě:

Uvykli jsme ranním kázáním, která papež František již několik let pronáší v kapli Domu sv. Marty. Přibližme si dějiny místa, které je nyní papežovým domovem.

                                          

O zřízení hospice a kostelíku sv. Marty, který – podle starého římského rčení „svítí na cestu sv. Petrovi“ – požádalo několik členů papežské domácnosti za pontifikátu Pavla III. (1468-1549). Tento papež, který např. schválil Tovaryšstvo Ježíšovo (1540) a svolal Tridentský koncil (1545), tedy povolil založení nevelké nemocnice s kaplí a hřbitovem pro nejchudší nemocné papežského dvora.

Na počátku 18. století však už byla nemocnice sv. Marty v tak zchátralém stavu, že papež Benedikt XIII. uvítal zájem bosých trinitářů. Listinou datovanou 11. 12. 1726 jim objekt svěřil a vyzval je ke zřízení ubytovny pro trinitářské poutníky všech národností.

Pokračovat ve čtení „Papež František bydlí „u trinitářů““

Monasterium aneb nebojte se klášterů!

Kláštery spolu s kostely tvoří nedílnou součást naší krajiny. Po roce 1989 byl v českých zemích obnoven řeholní život a do celé řady klášterů se vrátili řeholníci. Mnohem více než funkčních klášterů je však v naší zemi klášterů zrušených. Ať už je Česká republika ateistická země nebo ne, pravdou zůstává, že kláštery a sakrální stavby obecně si jen pomalu hledají cestu k srdcím lidí. Přitom  je známo, že ti, co měli možnost se s těmito stavbami blíže seznámit, už na ně nedají dopustit…

Pro všechny a zvláště pro děti a jejich učitele je určen tento zajímavý web.