Poutní promluva Mons. Jana Peňáze

V neděli 15. dubna jsme byli poctěni poutní návštěvou zástupců moravských matic. Přirozenou součástí tohoto poutního setkání byla samozřejmě slavnostní bohoslužba. Místní farníky posílilo cca 200 poutníků a společně tak do posledního místa zaplnili zašovsky kostel. Mši sv. celebroval předseda Matice velehradské Mons. Jan Peňáz, známý jako „poutník Jan“

Bez dalšího komentáře přikládáme přepis jeho poutního kázání:

Pokračovat ve čtení „Poutní promluva Mons. Jana Peňáze“

ŽIVOT FARNOSTÍ – občasník pro Val. Meziříčí a Lešnou – březen 2018

Matice zašovská

Čtenáři jistě dobře znají Matici svatohostýnskou a mnozí jsou dokonce jejími členy.  Ani Matice svatokopecká nebo velehradská nejsou neznámými pojmy. Matici cyrilometodějskou známe jako vydavatelku Světla a další náboženské literatury, o Matici radhošťské se ví, že se stará o cyrilometodějskou kapli, avšak o Matici zašovské slyšíte asi poprvé – a přitom působí doslova za humny.

Impulzem pro vznik tohoto spolku se stal rok 2016, kdy obec získala do vlastnictví areál bývalého kláštera, v němž kdysi působilo 13 řeholníků starodávného řádu trinitářů.  Klášter byl vybudován při zašovském poutním chrámu Navštívení P. Marie v letech 1725-8, tedy bezprostředně po dostavbě samotného kostela. Bývalý klášter má pohnutou historii, jejíž přiblížení by bylo nad možnosti tohoto článku. Výsledkem těchto dějinných událostí byla paradoxní situace: v samém centru obce se starou poutní tradicí se nachází rozlehlý původně církevní objekt, který však fakticky nikdo nezná. Poutníci ani místní občané do něj za celý svůj život nevstoupili a ví o něm pouze tolik, že existuje. Výjimku tvořilo jen několik málo zaměstnanců, kteří zde pečovali o klienty domova pro postižené. Bylo totiž jakousi poťouchlou zálibou odpovědných komunistických funkcionářů koncentrovat v původně církevních stavbách u poutních chrámů osoby duševně postižené. Zašová nebyla výjimkou. Našim občanům slouží ke cti, že se s obyvateli „ústavu“ sžili, trpělivě snášeli jejich někdy svérázný způsob komunikace, respektovali je a měli je rádi. Protože do Zašové přišli tito klienti v mladém věku, byli nazýváni důvěrně „ogaři“ a toto označení jim bez sebemenšího hanlivého přídechu zůstalo i v dospělosti. Když bylo v rámci tzv. transformace soc. služeb rozhodnuto, že „ogaři“ musí ze Zašové odejít, bylo nám jich líto. Cítili jsme to co oni – zašovský klášter se za ta léta stal jejich domovem, personál jejich přáteli, takřka rodinou…. Pokračovat ve čtení „ŽIVOT FARNOSTÍ – občasník pro Val. Meziříčí a Lešnou – březen 2018“

TÝDEN.cz – 23. červenec 2017

Církevní turistika je na vzestupu.  Kláštery lákají čím dál víc,  jsou stále více objevovanou skupinou památek.

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty UK a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Nový web zahrnuje kláštery ve správě církve, státu i dalších majitelů.  Pokračovat ve čtení „TÝDEN.cz – 23. červenec 2017“

Web OKO BESKYD – 23. květen 2017

Matice Zašovská – aneb co jednomu nemožno, to nám všem dohromady snadno

Můj tchán vyrůstal jako jedináček, ovšem ne jako ten rozmazlovaný, jak si život jedináčka obvykle představujeme. Naopak. Jeho rodiče měli hospodářství, na kterém byli existenčně závislí, a tak malý František musel od dětství pomáhat na poli, ve chlévě i v domácnosti. Rodiče byli už starší; měli své jediné dítě až ve vyšším věku a tím se přirozeně stalo, že Františkovi velmi záhy ke starosti o hospodářství přibyla i péče o stárnoucí rodiče. Jako jedináček byl vždy na všechnu tu práci a starost sám.

Pokračovat ve čtení „Web OKO BESKYD – 23. květen 2017“