PŘEJDĚTE NA: www.matice-zasovska.cz

Vážení poutníci, milovníci církevní turistiky, přátelé zašovského kláštera a příznivci našeho spolku,

v měsíci dubnu zaniknou tyto stránky, ale ne bez náhrady. Informace o činnosti spolku Matice zašovská budete nalézat na našich obnovených stránkách www.matice-zasovska.cz

Změna v adrese je tedy nepatrná, přibyla pouze pomlčka mezi slovy. Děkujeme Vám za dosavadní přízeň a podporu.

Vaše Matice

 

Co připravujeme…

Již dnes Vás zveme na dvě zajímavé přednášky, obě se tématicky dotýkají také klášterů a sakrálních památek vůbec. Přednáška, která se koná 22. března, se týká barokního umění a  především architektury ve slohu barokní gotiky – „Putování za Santinim“. Přednáška, kterou plánujeme na 28. března nahlíží na historickou i současnou realitu z jiného úhlu pohledu – název napoví: „Církev a stát“.

Plakátky na obě přednášky naleznete zde: 

Putování za Santinim a Církev a stát.

Pozvánka na „kulatý stůl“

V úterý 12. února v 17 hod. pořádá vedení obce KULATÝ STŮL NA TÉMA REKONSTRUKCE KLÁŠTERA.
Před 4 roky vydal Zlínský kraj prostřednictvím strohého oznámení ve známost, že dává k dispozic areál bývalého zašovského „ústavu“ (kláštera), protože tyto objekty už nepotřebuje.  Mohl se tehdy přihlásit jakýkoliv zájemce, a my jsme dnes už mohli pouze bezradně přihlížet, co se v tomto historickém objektu v centru naší obce děje a bude dít…
DÍKY STAROSTOVI a všem kdo ho podpořili, to dopadlo jinak. Zodpovědnost, co v klášteře bude, je tím pádem na nás – na obci. Přináší to dva okruhy otázek – 1) co tam chceme a 2) kde na to vezmeme.

Schematický návrh toho, co by v klášteře být mělo a k čemu se kloní i  současné vedení obce,  je znám už velmi dlouho. Je to náš – matiční – návrh a není naší chybou, že doposud nikdo jiný žádnou alternativní studii nepředložil. Názory na naši koncepci mohou být samozřejmě různé a od toho koneckonců kulatý stůl je. Třeba přijde někdo s geniálním řešením, které získá potlesk vestoje. Ovšem osobně mám za to, že uplynulé 4 roky byly dostatečně dlouhá doba, aby každý, kdo má ucelenou koncepci na využití kláštera, ji dal na papír a zveřejnil. My jsme tak učinili už 6. 9. 2016 na veřejném zasedání zastupitelstva a od té doby mnohokrát jinými způsoby. Naposled s využitím prostoru DF na obecním webu: http://www.zasova.cz/diskusni-forum/topic/28

Rámcový popis toho, co v jednotlivých patrech kláštera podle této studie bude, byl také součástí volebního programu KDU-ČSL. Lidovci v něm zdůrazňují, že se ve věci využití kláštera ztotožňují s návrhem vzešlým z Matice zašovské. Skutečnost, že právě s tímto programem lidovci zvítězili, je dostatečně výmluvná.
Dopředu tedy avizuji, že jako zastupitel nezvednu ruku pro případné návrhy toho typu, že je potřeba se po čtyřech letech vrátit na začátek a teprve teď začít uvažovat o využití areálu kláštera. K takovým iniciativám zde totiž bylo v uplynulých čtyřech letech příležitostí a času dost a dost.

Josef Krůpa

 

Pozvánka do Veselé

Člen našeho spolku Rostislav Václav Němejc a veselský Penzion na Fojtství nás zvou na „černou hodinku“ s historickou přednáškou na téma valašské kolonizace a vývoje osidlování našeho regionu. Více zde: Černá hodinka

PF 2019

Končící rok 2018 byl pro Matici zašovskou významný  a v podstatě úspěšný.  Dařilo se nám pozvolna probouzet zájem o poutní místo Zašová, navracet ho do povědomí širší veřejnosti, o čemž  svědčí i větší počet autobusových  zájezdů a zájemců o komentovanou prohlídku kostela i kláštera. Začlenili jsme se do rodiny spřátelených moravských poutních Matic a zvláště po úspěšném zorganizování jejich poutního setkání u nás v Zašové získal náš spolek značné renomé.

Pokračujeme ve spolupráci s Evropskou kulturní stezkou sv. Cyrila a Metoděje, s webem Církevní turistika a opět jsme se zapojili do akce Dny evropského kulturního dědictví. Za zásadní úkol však považujeme získávání zájmu a podpory o osud zašovského kláštera zvláště mezi místními občany. Vztah Zašovjanů k této naší kulturní  památce byl po celé generace v podstatě vlažný až lhostejný, protože objekt byl nepřístupný, jeho historie opomíjená. Občané neměli příležitost vytvořit si k tomuto areálu pozitivní vztah. Že se nám i toto daří pozvolna měnit k lepšímu, o tom svědčí výsledek letošních komunálních voleb. Otázka revitalizace klášterního areálu byla jedním z důležitých témat volebních programů. Skutečnost, že strany, které se stavějí vstřícně k naší koncepci budoucího využití kláštera, ve volbách posílily, signalizuje nadějný posun a vývoj. 

Nevratně se již rozběhla adaptace bývalé ústavní školy na dům seniorů.  Tento objekt sice nesouvisel přímo s klášterem z éry trinitářů, ale je součástí  jeho následné historie a zasloužil si po všech stránkách dobrý a citlivý přístup a smysluplné využití. Stalo se.  Obec jako majitel objektu uspěla s žádostí o dotace a s jejich podporou bude realizován náš záměr na záchranu a nové využití této architektonicky hodnotné budovy. Pro náš spolek, pro naše příznivce i kritiky je to hmatatelným důkazem, že naše návrhy nejsou naivní a nereálné. 

V končícím roce 2018 jsme si připomněli 820 let trvání trinitářského řádu a 290 let od povýšení zašovské trinitářské rezidence na plnohodnotný klášter.

S důvěrou v Boží požehnání a v podporu veřejnosti chceme a budeme v našem snažení a v naplňování cílů našeho spolku pokračovat i v roce příštím. 

PF 2019

 

Speciální edice zašovského piva: TRINITÁŘ

TRINITÁŘ – klášterní třináctka  zpestří vánoční sortiment piv a pomůže zpříjemnit poslední dny starého roku i začátek roku 2019.

Podle nově zaváděné klasifikace a názvosloví, které vychází z vyhlášky ministerstva zemědělství, patří TRINITÁŘ mezi tzv. piva silná. 

TRINITÁŘ je pivo vyrobené technologií spodního kvašení. Vyznačuje se přírodním kvasnicovým zákalem, je charakteristický jantarově hnědou barvou, sametově hebkou chutí s oříškovými podtóny s příjemně kořeněným dozníváním. 

Pivo je plněno do litrových plastových lahví. Nefiltrováno, nepasterováno,  baleno v ochranné atmosféře. Jeho trvanlivost je při dodržení podmínek skladování (max. 10°C) do 3. 3. 2019. Pivo nesmí zmrznout.

Speciální edicí tohoto piva si chceme poněkud netradičně připomenout letošní výročí 820 let trvání trinitářského řádu (založen 17. prosince 1198). Děkujeme Pivovaru Zašová za vstřícnost a perfektně odvedenou práci.

PIVO TRINITÁŘ SI BUDETE MOCI ZAKOUPIT PŘÍMO V KLÁŠTEŘE V PONDĚLÍ 10. PROSINCE od 12 do 17 hod.  Cena: 65,- Kč

Při této návštěvě vám rádi odpovíme případné dotazy ohledně zašovského kláštera, řádu trinitářů, či našeho spolku. Pro pivo si neposílejte děti mladší 18 let. Spolek Matice zašovská nepodléhá povinnosti  EET. Výtěžek z prodeje bude použit v souladu se stanovami a posláním našeho spolku. Těšíme se na návštěvu a děkujeme za podporu.

Přispěli jsme organizaci CSI na záchranu křesťanů z muslimského zajetí

Matice zašovská má ve svých stanovách krom jiného příslib, že bude: „po vzoru trinitářů podporovat aktivity směřující k ochraně křesťanů pronásledovaných pro svou víru.“ Aby nezůstalo jen u slov, rozhodli jsme se přibližně desetinou částky, kterou máme na účtu, přispět organizaci CSI která se pronásledovaným křesťanům dlouhodobě věnuje, a to v mnoha částech světa.

Naše peníze budou směřovány konkrétně do oblasti Jižního Sudánu, kde bylo islámskými milicemi nespočet křesťanů nejen zabito, ale i odvlečeno a dodnes zneužíváno jako otroků. Vybrali jsme si právě tento projekt, protože je zde přímá souvislost s podstatou trinitářského působení v minulosti, kterou byla záchrana křesťanů z muslimského zajetí. 

V této činnosti – získávání prostředků na pomoc trpícím křesťanům ve světě – budeme pokračovat pořádáním benefičních akcí a hledáním dalších možností. 

Foto katolické mše v Jižním Sudánu – foto převzato z Wikipedie: 

Pokračovat ve čtení „Přispěli jsme organizaci CSI na záchranu křesťanů z muslimského zajetí“

Pozvánka na růžencovou slavnost

Růžencovou slavností nemáme na mysli známý obraz od Albrechta Dürera, ale první mariánskou pobožnost u obnovené kapličky v klášterní zahradě.  V neděli 14. října v 15 hod. pan farář o. Jiří Polášek požehná kapličku s novou sochu P. Marie a pak se společně pomodlíme slavný růženec – proto „růžencová slavnost“.

Přijďte, vždyť každý z nás má zač děkovat i prosit.  Růžencová pobožnost

Exkurze do Příbora a pouť do Zašové

V tomto týdnu (2. 10.) jsme uskutečnili avizovanou odpolední exkurzi do nedalekého města Příbor.  Počasí bylo chladné, ale přijetí a celková atmosféra hřejivá. Pan doktor Mořic Jurečka se nám ochotně věnoval a posloužil svým zasvěceným výkladem jak při prohlídce klášterního refektáře, křížové chodby a klášterních zahrad, tak také příborského náměstí a pozoruhodné stavby starodávného farního kostela.  (Na fotografii část vzorně opraveného piaristického kláštera a koleje.)

V sobotu (6. 10.) jsem mohl s potěšením zase já poskytnout své průvodcovské služby poutníkům z Frenštátu. Byli skvělí. Mnozí z nich (včetně pana faráře) přijeli na kolech a počasí jim přálo – byl krásný slunečný den. Více ZDE

A co měly obě tyto návštěvy společné? Že ač vzdálenost od nás do Příbora nebo z Frenštátu k nám je nevelká, museli jsme my v Příboře i frenštátší u nás přiznat, že jsme zde buďto poprvé nebo po desítkách let a že je to škoda. Jezdíme kde všude po světě a krásná místa, která máme doma, neznáme.

Dnes už jsou známy výsledky komunálních voleb a v Zašové dopadly dobře. Posílila strana, která je nakloněna obnově a smysluplnému využití areálu zašovského kláštera, což bude mít zvláště do budoucna blahodárný dopad na rozvoj církevní turistiky v našem regionu, protože Zašová se stane nejen cílem, ale také i jakousi základnou, odkud budou moci turisté a poutníci vyrážet za poznáním blízkého i širšího okolí.

Josef Krůpa

 

Osud kláštera podle místních volebních stran

Budou volby a klášter se stává tématem politickým. Ne však pro všechny; je zde jedna strana (č. 3 – Společně pro občany), která skutečnost, že je třeba vyřešit, co s památkově chráněným objektem v mnohamilionové hodnotě, zcela ignoruje. Chápeme, že nemohou být všichni pro věc kláštera tak zapáleni jako my, ba že mohou mít ke klášteru dokonce vztah negativní a domnívají se, že by se ho měla obec zbavit. Ovšem i to je třeba umět lidem říci.

Piráti (strana č. 1) také neví a neřeší co klášterem, jasno mají jen v jednom: je potřeba ho zpřístupnit veřejnosti. Je to takový „skvoterský“ přístup.

Seriozní se zdá být názor strany Lepší život pro Zašovou a Veselou (č.2). Věnují klášteru jednu z odrážek svého programu: „revitalizace a koncepční řešení pro areál kláštera“. Dobrý přístup, jen by bylo vhodné prohodit slovosled: nejdříve má být to koncepční řešení a až potom přijde revitalizace – jako důsledek dobré koncepce a vydařené realizace.

Strana č. 4 – Nezávislí pro naši obec, má vztah k otázce kláštera nejkomplikovanější ze všech. Představitelé této strany nevymysleli nic zásadně nového, než o čem už dva roky (nejen) mluví Matice zašovská. Hrdost jim však nedovolí to přiznat. Proto se tu více, tu méně věrohodně snaží manipulovat fakty tak, aby to vypadalo, že pokud se postupovalo podle koncepce Matice, pak to bylo neuvážené a špatné. Nemáme však zoufat, oni totiž mají řešení: V přízemí kláštera (proti kostelu) otevřou hospodu, přes kterou budou chodit děti do patra, kde budou mít své učebny na mimoškolní činnost. Chtěli zde v patře nad restaurací sice původně byty seniorů, ale to už je passé, protože kodus se už buduje (k jejich nelibosti) v nevyužívané budově ústavní školy…

Poslední strana, tedy č. 5 – lidovci neboli KDU-ČSL – přiznává, že za koncepcí, podle které se doposud v klášteře postupuje, stojí Matice zašovská a že tato strana zmíněnou koncepci podporuje. Alespoň někdo.