Jak to vidí památkáři

Dějiny památek můžeme vnímat jako barvitý příběh, jako řetězení událostí. Data vymezující vlastnické změny stavebních památek tvoří mezníky, v nichž se lámou jejich osudy – někdy k lepšímu, jindy k horšímu.  Zní to dnes možná poněkud nadneseně, ale s odstupem času bude jistě jako velmi důležitý mezník v dějinách Zašové vnímán i rok 2016, kdy se obec stala vlastníkem podstatné části rozsáhlého areálu někdejšího trinitářského kláštera.

V Zašové se totiž zachoval jediný trinitářský klášter na území České republiky! Trinitářský klášter v Praze byl zničen a v  Holešově existovala pouhá rezidence. Obyvatelé Zašové tedy mohou být právem hrdi, protože ve středu jejich obce leží skutečný unikát, navíc v hlavních částech velmi dobře zachovalý.  Zašovský klášter má to štěstí, že obec Zašová jako jeho novodobý majitel k němu přistupuje s vědomím, že tak složitou historickou stavbu musíme nejdříve poznat a teprve na základě poznaného uvažovat    o jakýchkoliv zásazích. Ostatně kde jinde nežli v bývalém klášteře by měl ke slovu přijít respekt a pokora k dědictví předků…

Klášter v Zašové nabírá sílu k novému životu. Příkladný a svědomitý přístup vedení obce a spolupráce s dalšími kompetentními orgány jsou hned v začátku nejlepším myslitelným příslibem do budoucna. Klášterní budovy se jistě postupně dočkají nové, kvalitativně odpovídající náplně, která významnou kulturní památku pomůže navrátit zpět do života regionu, k jehož bohatým dějinám zašovský trinitářský klášter neoddělitelně patří.

Citace z článku Mgr. Jana Štětiny – historika z Národního památkového ústavu v Kroměříži – Zašovské noviny 4/2018