V neděli 15. dubna jsme byli poctěni poutní návštěvou zástupců moravských matic. Přirozenou součástí tohoto poutního setkání byla samozřejmě slavnostní bohoslužba. Místní farníky posílilo cca 200 poutníků a společně tak do posledního místa zaplnili zašovsky kostel. Mši sv. celebroval předseda Matice velehradské Mons. Jan Peňáz, známý jako „poutník Jan“
Bez dalšího komentáře přikládáme přepis jeho poutního kázání:
Z obsahu:
Celý leták zde: MZ duben 2018
Z obsahu:
Celý leták zde: MZ březen 2018
V neděli 15. dubna se v Zašové uskuteční 5. společná pouť zástupců všech moravských matic. Svou účast již ohlásilo téměř 200 poutníků.
Velmi doporučujeme místním farníkům, aby dali pokud možno přednost účasti na ranní mši svaté v 7:30, protože počet poutníků na „hrubé“ v 10:30 zcela zaplní kostelní lavice.
Současně upozorňujeme, že odpolední poutní program v sále Kulturního domu Zašová je z kapacitních důvodů přístupný výlučně pro pozvané a předem přihlášené účastníky pouti.
Děkujeme za pochopení!
***
Téhož dne v 17:00. se koná v sále Kulturního domu Zašová I. veřejná členská schůze Matice zašovské.
Srdečně zveme zvláště zašovskou veřejnost
Plakátek – Matiční pouť
První veřejná členská schůze Matice zašovské
Následkem národního obrození vznikaly spolky podporující domácí kulturu, vzdělání a literární tvorbu v mateřském jazyce a tyto spolky se často označovaly jako „matice“. Ze školních vědomostí se nám vybaví nejspíše Matica slovenská, ale existovala a stále existuje také Matice moravská, česká, slezská, Matice školská, cyrilometodějská… Matice jsou však také spolky dobrovolníků působící při některých poutních místech. Ani těmto „poutním“ maticím neschází znaky matic předešlých: obsahují jak prvek osvětový, tak i vlastenecký. Starodávně znějící termín „matice“ vyjadřuje důvěrný, až rodinný vztah členů ke svému spolku, ale především k danému poutnímu místu – takřka „mateřskou“ starostlivost. Matice nahlíží na poutní místo v širokých souvislostech a s důrazem na slovo „poutní“.
Každá z našich poutních matic byla a je svébytným subjektem, není nad nimi žádný zastřešující orgán. Nejde tedy o nějaké místní organizace, jakési jednotné „centrální matice“ – nic takového neexistuje. Navzdory podobně znějícímu názvu i zaměření je každá matice originál s vlastní historií, vývojem i náplní činnosti. Matice při poutních místech jsou spolky občanské, nepodléhají jako spolek žádné církevní instituci a vedení těchto spolků se neodpovídá nikomu jinému než vlastním členům. Pokračovat ve čtení „Zašovské noviny – duben 2018“
Dějiny památek můžeme vnímat jako barvitý příběh, jako řetězení událostí. Data vymezující vlastnické změny stavebních památek tvoří mezníky, v nichž se lámou jejich osudy – někdy k lepšímu, jindy k horšímu. Zní to dnes možná poněkud nadneseně, ale s odstupem času bude jistě jako velmi důležitý mezník v dějinách Zašové vnímán i rok 2016, kdy se obec stala vlastníkem podstatné části rozsáhlého areálu někdejšího trinitářského kláštera.
V Zašové se totiž zachoval jediný trinitářský klášter na území České republiky! Trinitářský klášter v Praze byl zničen a v Holešově existovala pouhá rezidence. Obyvatelé Zašové tedy mohou být právem hrdi, protože ve středu jejich obce leží skutečný unikát, navíc v hlavních částech velmi dobře zachovalý. Zašovský klášter má to štěstí, že obec Zašová jako jeho novodobý majitel k němu přistupuje s vědomím, že tak složitou historickou stavbu musíme nejdříve poznat a teprve na základě poznaného uvažovat o jakýchkoliv zásazích. Ostatně kde jinde nežli v bývalém klášteře by měl ke slovu přijít respekt a pokora k dědictví předků…
Klášter v Zašové nabírá sílu k novému životu. Příkladný a svědomitý přístup vedení obce a spolupráce s dalšími kompetentními orgány jsou hned v začátku nejlepším myslitelným příslibem do budoucna. Klášterní budovy se jistě postupně dočkají nové, kvalitativně odpovídající náplně, která významnou kulturní památku pomůže navrátit zpět do života regionu, k jehož bohatým dějinám zašovský trinitářský klášter neoddělitelně patří.
Citace z článku Mgr. Jana Štětiny – historika z Národního památkového ústavu v Kroměříži – Zašovské noviny 4/2018
Matice zašovská
Čtenáři jistě dobře znají Matici svatohostýnskou a mnozí jsou dokonce jejími členy. Ani Matice svatokopecká nebo velehradská nejsou neznámými pojmy. Matici cyrilometodějskou známe jako vydavatelku Světla a další náboženské literatury, o Matici radhošťské se ví, že se stará o cyrilometodějskou kapli, avšak o Matici zašovské slyšíte asi poprvé – a přitom působí doslova za humny.
Impulzem pro vznik tohoto spolku se stal rok 2016, kdy obec získala do vlastnictví areál bývalého kláštera, v němž kdysi působilo 13 řeholníků starodávného řádu trinitářů. Klášter byl vybudován při zašovském poutním chrámu Navštívení P. Marie v letech 1725-8, tedy bezprostředně po dostavbě samotného kostela. Bývalý klášter má pohnutou historii, jejíž přiblížení by bylo nad možnosti tohoto článku. Výsledkem těchto dějinných událostí byla paradoxní situace: v samém centru obce se starou poutní tradicí se nachází rozlehlý původně církevní objekt, který však fakticky nikdo nezná. Poutníci ani místní občané do něj za celý svůj život nevstoupili a ví o něm pouze tolik, že existuje. Výjimku tvořilo jen několik málo zaměstnanců, kteří zde pečovali o klienty domova pro postižené. Bylo totiž jakousi poťouchlou zálibou odpovědných komunistických funkcionářů koncentrovat v původně církevních stavbách u poutních chrámů osoby duševně postižené. Zašová nebyla výjimkou. Našim občanům slouží ke cti, že se s obyvateli „ústavu“ sžili, trpělivě snášeli jejich někdy svérázný způsob komunikace, respektovali je a měli je rádi. Protože do Zašové přišli tito klienti v mladém věku, byli nazýváni důvěrně „ogaři“ a toto označení jim bez sebemenšího hanlivého přídechu zůstalo i v dospělosti. Když bylo v rámci tzv. transformace soc. služeb rozhodnuto, že „ogaři“ musí ze Zašové odejít, bylo nám jich líto. Cítili jsme to co oni – zašovský klášter se za ta léta stal jejich domovem, personál jejich přáteli, takřka rodinou…. Pokračovat ve čtení „ŽIVOT FARNOSTÍ – občasník pro Val. Meziříčí a Lešnou – březen 2018“
Máme možnost připojit své jméno k petici na podporu čínských křesťanů. Jsou to lidé, kteří museli opustit Čínu z důvodu pronásledování pro svoji víru. Vyřízení jejich žádosti o azyl se neskutečně táhne již od roku 2016. V poslední době jich asi 8 ze 72 azyl získalo, ostatním byla žádost zamítnuta. Poslat je zpět do Číny pro ně může mít velmi vážné důsledky. Petice je v podstatě otevřený dopis.
Připojit se můžete ZDE
Vydat se od nás na pěší pouť do Santiaga de Compostela je obdivuhodné. Jít v dnešní době pěšky z Čech do Svaté země – neslýchané. Ale šlapat pěšky do Jeruzaléma oklikou přes Santiago, Gibraltar a Řím je přímo šílené. S takovýmto „šílencem“ jsem se setkal a ze setkání nevznikl pouze tento rozhovor, ale i příslib přednášky spojené s promítáním snímků z této neuvěřitelné cesty.
Přednáška poutníka Petra Hirsche se uskuteční v neděli 25. března v 18 hodin v sále Kulturního domu Zašová.
Závazná rezervace míst v sále prostřednictvím info@maticezasovska.cz
*** Pokračovat ve čtení „Pěšky do Jeruzaléma – přednáška s promítáním“
Obec Zašová pořádá 7. března 2018 v 17 hod. v kulturním domě přednášku, na níž budou přítomní populárně naučnou formou seznámeni s průběhem a především se závěry stavebně-historického průzkumu bývalého trinitářského kláštera v Zašové.
Spolek Matice zašovská má zájem, aby této naší kulturní památce byla po stavební stránce pokud možno vrácena její autentická, historická podoba a aby její příští využití plně respektovalo její historickou stavební dispozici, logiku členění vnitřních prostor i každý dochovaný původní architektonický detail. Chceme, aby budoucí nezbytné stavební úpravy tento objekt nepoškodily, ale naopak očistily a obnovily vše, co obnovit lze, aby byl areál kláštera v pravém smyslu slova rehabilitován. Stavebně–historický průzkum je tím nezbytným prvým krokem a Matice zašovská s radostí kvituje, že také vedení naší obce vnímá spolupráci s odborníky – památkáři, jako zásadní a logický předpoklad úspěchu budoucí revitalizace celého klášterního komplexu.
