Matice Zašovská – Trinitářský Klášter Zašová

První veřejná členská schůze Matice zašovské

Následkem národního obrození vznikaly spolky podporující domácí kulturu, vzdělání a literární tvorbu v mateřském jazyce a tyto spolky se často označovaly jako „matice“.  Ze školních vědomostí se nám vybaví nejspíše Matica slovenská, ale existovala a stále existuje také Matice moravská, česká, slezská, Matice školská, cyrilometodějská… Matice jsou však také spolky dobrovolníků působící při některých poutních místech. Ani těmto „poutním“ maticím neschází znaky matic předešlých: obsahují jak prvek osvětový, tak i vlastenecký. Starodávně znějící termín „matice“ vyjadřuje důvěrný, až rodinný vztah členů ke svému spolku, ale především k danému poutnímu místu – takřka „mateřskou“ starostlivost. Matice nahlíží na poutní místo v širokých souvislostech a s důrazem na slovo „poutní“.

Každá z našich poutních matic byla a je svébytným subjektem, není nad nimi žádný zastřešující orgán. Nejde tedy o nějaké místní organizace, jakési jednotné „centrální matice“ – nic takového neexistuje. Navzdory podobně znějícímu názvu i zaměření je každá matice originál s vlastní historií, vývojem i náplní činnosti. Matice při poutních místech jsou spolky občanské, nepodléhají jako spolek žádné církevní instituci a vedení těchto spolků se neodpovídá nikomu jinému než vlastním členům.  Pokračovat ve čtení „Zašovské noviny – duben 2018“

Dějiny památek můžeme vnímat jako barvitý příběh, jako řetězení událostí. Data vymezující vlastnické změny stavebních památek tvoří mezníky, v nichž se lámou jejich osudy – někdy k lepšímu, jindy k horšímu.  Zní to dnes možná poněkud nadneseně, ale s odstupem času bude jistě jako velmi důležitý mezník v dějinách Zašové vnímán i rok 2016, kdy se obec stala vlastníkem podstatné části rozsáhlého areálu někdejšího trinitářského kláštera.

V Zašové se totiž zachoval jediný trinitářský klášter na území České republiky! Trinitářský klášter v Praze byl zničen a v  Holešově existovala pouhá rezidence. Obyvatelé Zašové tedy mohou být právem hrdi, protože ve středu jejich obce leží skutečný unikát, navíc v hlavních částech velmi dobře zachovalý.  Zašovský klášter má to štěstí, že obec Zašová jako jeho novodobý majitel k němu přistupuje s vědomím, že tak složitou historickou stavbu musíme nejdříve poznat a teprve na základě poznaného uvažovat    o jakýchkoliv zásazích. Ostatně kde jinde nežli v bývalém klášteře by měl ke slovu přijít respekt a pokora k dědictví předků…

Klášter v Zašové nabírá sílu k novému životu. Příkladný a svědomitý přístup vedení obce a spolupráce s dalšími kompetentními orgány jsou hned v začátku nejlepším myslitelným příslibem do budoucna. Klášterní budovy se jistě postupně dočkají nové, kvalitativně odpovídající náplně, která významnou kulturní památku pomůže navrátit zpět do života regionu, k jehož bohatým dějinám zašovský trinitářský klášter neoddělitelně patří.

Citace z článku Mgr. Jana Štětiny – historika z Národního památkového ústavu v Kroměříži – Zašovské noviny 4/2018